Váza

Před pár dny jsme se Štěpiskem vyrobili jarní kytici z lepících pásek (článek zde), kterou jsme chtěli postavit z venku na okno, aby náš domeček vypadal už aspoň trochu obydleně a "jarně". Proto jsme si hned druhý den vyrobili vázu, do které jsme kytici mohli dát a které by nám zároveň nebylo líto, kdyby ji vítr sfoukl a rozbila se.

Vzali jsme klasickou zavařovací 0,7 l sklenici a tu jsme celou pomalovali žlutou temperou. Po uschnutí jsem chtěla malovat květiny a protože Štěpánek chtěl moc pomáhat, nakonec jsem mu přinesla ještě jinou skleničku, kterou si pomaloval úplně sám. 

Prcek si nejdřív pomaloval celou skleničku červenou barvou a po uschnutí přimalovával barevné puntíky a čáry - dlužno říct, že jsem mu do toho vůbec nezasahovala a celé je to dílo pouze jeho rukou a fantazie.

Já jsem zatím domalovala bílé, zelené a oranžové kvítky a začala jsem přemýšlet nad připevněním na okno. Parapety zvenku zatím nemáme, jen holé cihly, ale úzký proužek, kam bych sklenici nepostavila. Nakonec jsem hrdlo těsně omotala pevným vázacím drátem a zezadu jsem konce drátu připevnila na dva dlouhé hřebíky.

Hřebíky jsem zasunula do cihel a váza tak pěkně drží na zdi těsně pod oknem. Ještě jsem do vázy nasypala trochu písku, do kterého jsem zapíchala špejle od kytice, protože je velmi lehká a hned by uletěla.

První zatěžkávací vichr váza ustála bez poškození, kytka spadla pod okno. Navíc jsem si dnes uvědomila, že tempery, jakožto vodou ředitelné barvy, se nám pravděpodobně při prvním dešti (nebo sněhu, jak se tak dívám z okna) smyjí, takže vázu ještě přetřu bezbarvým lakem, aby byly barvy trochu odolnější.

Štěpánkovu vázičku máme zatím na stole, chystám se do ní koupit (nebo vyrobit) malou umělou kytičku, pak si s tím ozdobí svůj stoleček.