Dlouho jsme byli s prckem oba nemocní, tak se nám do tvoření moc nechtělo. Ale dneska budeme sundávat vánoční výzdobu a odstrojovat stromeček, tak jsme si chtěli vyrobit nějakou zimní dekoraci.
Navrhla jsem Štěpiskovi papírového sněhuláka, protože to málo sněhu, co letos zatím bylo, jsme si neužili, protože jsme byli nachlazení. Ani sáňkování, ani stavění sněhuláka.
V okně máme nalepené vločky, takže další varianta, která mě napadla, byl zapichovací sněhulák. Chtěla jsem oboustranného sněhuláka, abychom ho mohli dát do okna a dělal parádu zvenku i zevnitř.
Výhodou bylo, že všechno potřebné jsme měli doma, takže jsme mohli s výrobou začít hned. U nákresu těla jsme si trochu pomohli hrnkem a skleničkama, což Štěpánka zaujalo a málem jsme kreslili jenom kolečka :) Když jsme vystřihli dvě těla na slepení sněhuláčka, začali jsme přemýšlet, čím ho vyzdobit. Na hlavu jsem mu chtěla nasadit hrnec, tak Štěpis vybral barevný papír, z kterého jsme ho vystřihli. Vybral dobře, protože ve stejné zelené mám i klubíčko vlny (jedno jediné), tak jsme z vlny udělali uši na hrnec.
Teprve potom mě napadlo, že nemáme žádné ruce. Ideální by byly větvičky, ale venku už byla tma a zima a vůbec... :) Pak se prckovi povedlo zlomit špejli, na kterou jsme chtěli sněhuláka přilepit a bylo vyřešeno. Na dva kousky špejle jsme navázali pár kousků režného provázku a vznikla nám dvě malinká košťátka. Zhruba v tomto okamžiku to Štěpánka přestalo bavit, tak si šel za tatínkem číst knížku. Že jsem to tvoření mohla rozdělit na dva dny mě napadlo až mnohem později, takže jsem pokračovala sama. Namalovala jsem na tělíčka obličeje a pustila jsem se do slepování - lepidlem jsem přilepila kastróly na hlavy, izolepou jsem připevnila na jednoho sněhulajdu zezadu košťata, špejli na zápich a vlněný uši. Pak jsem lepidlem spojila oba sněhuláky dohromady. Asi dobře, že u toho Štěpis nebyl, protože sama jsem byla od lepidla až hrůza.
Celé veledílo jsem dala trochu vyschnout na topení a když jsem se odlepidlovala, natrhala jsem si vatu na sníh. To už klučíka zase zaujalo, tak jsme sníh na obě strany sněhuláka nalepovali spolu (tentokrát to se to povedlo bez ulepení nás obou:)
Zatím čeká na svou chvíli v kelímku s ulitama, ale dneska nebo zítra už povalí do okna.
Žádné komentáře:
Okomentovat